1. Kopání základových pasů

Geodeti nám zatloukli 4 kolíky, pak se vyvápnilo a mohlo se začít (lavičky nemáme, po vylití pasů přijdou geodeti znovu a napíchají hřebíky přesně do rohů, kde se usadí ZB). Při bagrování se tedy udělaly tři odskoky tak, aby se nevyjelo nad hloubku 60cm. V horní části, kde bude dům jen málo nad terénem a nebude se již nic navážet, se kopalo do 80 - 100 cm hloubky, dole, kde bude základová deska 1,5m nad rostlým terénem se naopak kopalo jen 40 cm do hloubky pod rostlý terén - nezámrzná hloubka se docílí navážkou.

2. Vyměření výšek

K této akci jsem pořídil na stavbu nivelák - nikdy před tím jsem s ním nepracoval, ale bylo to docela v pohodě. Já chodil s měřící latí, přítelkyně stála u "dalekohledu" a v první fázi jsme jen zapisovali výšky na různých bodech stavby; dále následovala chvíle s papírem a trocha sčítání a odčítání k určení nuly pro čistou podlahu. V projektu je samozřejmě 0 stanovena - po skrývce se ale může realita od projektu poněkud lišit, tak jsme pomocí niveláku stanovili novou 0 (aby čistá podlaha byla v místě vchodu nad úrovní příjezdové komunikace). Poté následovala akce vyměření výšek. Ty jsme přenášeli na roxory zatlučené do země v základových pasech, a to tak, aby výška lité části základových pasů byla v takové úrovni, že následně bude stačit vyskládat ztracené bednění a dostaneme se do požadované úrovně. Na roxory se vždy výška vyznačila elektrikářskou páskou a vždy ke spodní úrovni pásky se lil následně beton. Jakmile byla výška vyznačena, bylo už pak poměrně snadné si flexibilně určovat odskoky - vždy se přidávalo nebo ubíralo 25cm od pásky a nalepisla se finální (výška tvárnice ZB). Prvotně jsem odskoky vyšaloval tak, že jsem chtěl co nejvetší část pasů vylít a dávat méně ZB - z toho mě vyvedl můj stavební dozor, kdy říkal, že je lepší udělat jen tenkou vrstvu betonu a všechno pak vyskládat ze ZB (dokonce říkal, že by se dalo rovnou usazovat ZB jen do zavlhlého betonu); má to svůj praktický důvod - pokud bych vše vylil do úrovně nebo místy i nad úroveň terénu, byl by problém se zateplením a také se ušetří beton. Takto, tím, že výkopy jsou 60cm a ZB bude 40cm, zbyde tam krásně místo na XPS. 

3. Budování přepážek

Výšky už tedy máme, nyní bylo potřeba zřídit přepážky na odskoky. Ty už jsem zřizoval pocitově, dle výšek vyznačených na roxorech. Vždy jsem měl desku 25 nebo 50cm, podle odskoku. Je potřeba vše řádně zajistit, beton má docela sílu - to jsem dělal kolíčky nařezanými z roxorů zatlučenými do boku výkopu - tím byla deska dostatečně zajištěna a ani se nehla. Šalování jsem musel upravovat, jak jsem již psal, po domluvě se stavebním dozorem jsem ho razantně snižoval na nižší úrovně betonu.

4. Lití betonu

Pozvali jsme si pumpu, protože byl nedostatek místa i lidí (vyšla na 8tis za dvě hodiny). Celkem se vylilo 14m³ betonu c25/30 ( ten vyšel na 2190,- za m³ vč dopravy, c20/25 byl jen o 100Kč levnější, tak jsem vzal "lepší") Přepážky fungovaly dokonale, beton byl dost hustý a držel se i v úrovních přepážek ve správné úrovni. Lilo se od spoda nahoru. Pumpař říkal, že pokud je beton řídší, je dobré nejpre vylít u všech přepážek do jejich spodní úrovně, pak se vrátit a lít pasy; beton u přepážek mezitím trochu zhouste a lépe drží. 

V horní části tak máme v nejvyšším podě jen cca 10cm betonu, spodní část, kde se bude dělat navážka,  je pak vylita až po okraj. 

Ještě poznámka k zemnícímu pásku: často jsem tu četl, že je nejlepší pásek rozbalovat přímo ve výkopu - pokud máte odskoky a ještě přepažení, nedokážu si to moc představit. Já si ho pěkně roztáhnul po zahradě a pak zatloukl do země dva roxory jako vodítko - mezi tímto vodítkem jsem pak pásek vtahoval do základů. PS koukněte se po zemnícím pásku i mimo stavebniny, já měl dva nové  balíky za 1000Kč oba. Na různých bazošich a podobných serverech je toho dost.  

Teď nás čeká zakládání ZB, ale to už bude hračka, takže o tom třeba zase někdy příště, pokud budou nějaké zajímavé poznatky; teď bude měsíční stavební pauza :-)  

Pozemek jsme koupili jako džungli, na kterou lidská noha několik let nevstoupila a podle toho taky vypadal. Samý nálet a tráva zvící metru a šveskovo - meruňkový sad v jeho zadní části takřka neviditelný, takže po zakoupení křovinořezu a motorovky čínského původu jsme se dali do práce a vytvořili jsme holou plochu. Po vyčištění pozemku jsme konečně mohli vidět, že kopec je trochu větší, než jsme si mysleli a nakonce to dopadlo tak, že opěrná zeď na terase bude mít něco přes metr.

Jakmile jsme měli doma projektovou dokumentaci a vytoužené stavební povolení, tak jsme se dali do práce a na pozemek povolali geodeta k vytyčení domu. Geodet vytyčil čtyři rohy domu a my jsme na kraje pozemku vyrobili čtyři lavičky, od kterých jsme později po odbagrování materiálu odměřili budoucí budovu. Pak jsme na místo nahnali traktorbagr, který začal s jeho přetvářením. Po odkopání brdku, který pozemek odděloval od silnice přišlo na řadu vytvoření zářezu pro budoucí stavbu a odvoz materiálu. Z makadamu jsme vytvořili až k domu příjezdovou cestu (14m). Potom se přešlo na kopání základů, přičemž se poprvé uplatnil nivelák, který jsme si na stavbu pořídili (teď když už máme půlku stavby hotovou, tak můžu říct, že to byla dobrá investice). Při kopání základů se také poprvé ukázala záludnost naší užovky, protože bagr se nemohl kolem stavby správně pohybovat a nám tak zůstalo na ruční dokončení několik metrů základů. Taky vykopanou hlínu nebylo moc kam dávat, takž prostory mezi základy byly vyplněné hromadami materiálu, který jsme museli pěkně v kolečkách odvozit. Takže po vykopání základů přišla na řadu ruční síla (já a manželka) a vyčištění a rozšíření základů, jelikož bagrista měl užší lžíci než bylo potřeba a odvoz materiálu. Po vyčištění plochy jsme do pasů po obvodu domu roztáhli zemnící pásek a realizovali v rozích čtyři vývody pro hromosvod a taky vývody pro vnitřní a venkovní - zahradní rozvaděč. Všechny spoje byly opakovaně zapatlány gumoasfaltem. Na dno základů přišli prostupy pro kanalizaci a vodu. Ty jsme udělali z KG trubky 160. Protože základy jsou odstupňované, tak po poradě s projektantem jsem ze ztraceného bednění vytvořil dělící hráze, které vytvořili požadované odstupňování.

Po dokončení všech drobností následovalo vytoužené betonování, takže jsem spočítal potřebné množství betonu, uzavřel smlouvu s betonárnou a těšil se na betonování. jako velmi šikovná věc se ukázal domíchávač s pásovým dopravníkem, díky kterému jsme ve třech lidech bez problému vybetonovali pasy. Já jsem chodil s chobotem od pásu a asistující rodiče potom jenom měřili hloubku. Po základním vylití jsme beton v místech kde ho bylo víc trochu rozhrabali na patřičnou tloušťku. Jelikož jedem mix nestačil, tak druhou várku už přivezl obyčejný mix, který ji vylil do pásů a následovalo klasické pádlování betonu. Nicméně základy se vcelku povedli a první fáze stavby byla hotová. Do betonu jsem ještě zapíchal roxory a bylo hotovo.

V mezičase mezi geodetem a kopáním jsme ještě opatřili stavební boudu, na kterou jsme povýšili plechovou garáž, kterou na určeném místě postavil polský dovozce. Garáž má sedlovou střechu a rozměr 5 x 3 metry a jako stavební bouda se velice osvědčuje.

Do spodní řady jsem v místě technologické místnosti umístil řadu průchodek pro budoucí kabely, které do domu a i z něj polezou a taky čtyři prostupy pro roury tepelného čerpadla. Po položení první řady bednění jsem položil roxory a všechno pořádně proarmoval. Následovalo položení druhé a tření řady bednění a další armování. Tahle práce byla po kopání a vození hlíny docela odpočinková.

Jakmile bylo bednění na místě, tak následovalo další počítání a obědnávání betonu. Na stavbu dojel náš oblíbený mix s dopravníkem a zalití ztraceného bednění jsme bez větších problémů zvládli jenom s manželkou. Já jako minule chobotoval a žena prošťouchávala - hutnila beton. Pohodová práce.

Po zatvrdnutí betonu přišla na řadu zavážka desky. Od kabelových a čerpadlových prostupů jsem vytáhl nad úroveň desky kopoflexové chráničky a po konzultaci s projektantem jsem na plochu navozil zpět materiál, který jsme předtím tak pracně vyváželi ven. Náš baráček stojí na štěrkopískovém podkladu, takže vykopaný materiál byl na zavážku ideální a nebylo potřeba dovážet žádný dodatečný materiál. Celková výška navážky byla +- 30 cm, což jsem realizoval ve dvou etapách, kdy jsem materiál vždy pořádně ucapkal žabou.

Po zavezení desky už chybělo jenom udělat vnitřní rozvody kanalizace, takže jsem vykopal potřebné rygóly a dle plánu položil kanalizační roury. Nivelákem jsme ustavili hrdla pěkně nad desku a potrubí zapískovali a pořádně uhutnili. Pod zavážku jsem rovněž hodil kopoflexu pro budoucí kabel, který bude napájet venkovní rozvaděč.

Další prací bylo rozložit, vyvázat a podepřít karisítě, což byla práce vskutku psychologická, ale naštěstí nijak moc náročná. Posledním úkolem bylo vytvořit bednění perimetru, které jsme udělali z OSB desek. Použili jsme desky tloušťky 22 mm (zbytečně tlusté). Na desky jsme natloukly hřebíky, které pomáhali určovat finální výšku, pomocí niveláku a vodováhy desky ustavili a nakonec jsme je na ztracené bednění připevnili pomocí natloukacích hmoždinek. Po obednění perimetru jsem desky v jejich horní části ještě vázacím drátem přivázal ke karisítím, díky čemuž se desky nevypoukly a neměli snahu se vyvalit ven po zatížení betonem.

Deska byla připravená na betonování a na mě padala deprese, jak takový úkon jako amatéři zvládneme. Udělal jsem obvyklý výpočet betonu, přidal rezervu a pro jistotu jsem zase povolal bagristu, který vyhloubil základy pro budoucí čelní oplocení, které posloužili jako uložiště pro zbylý beton. Aby se nám deska dobře stahovala, tak jsem na její střed pomocí niveláku usadili po celé délce 12 roxor, který sloužil jako vodítko pro stahování. V den D jsme se na stavbě sešli v nejpočetnější sestavě a to já s manželkou, moji rodiče, brácha a tchán. Bylo nás tedy 6 a šlo se na věc. Jako první dorazil zase mix s dopravníkem, kterým jsme dostali beton do zadní části desky. Nejprve jsem chobotoval já, protože ostatním se do toho moc nechtělo (hezky z toho kapal beton za krk), ale potřeba mužné síly na urovnávání betonu zahnala za chobot tchána. Zbytek lidí rozhrňoval beton a brácha ho půjčenou vibrační latí dolaďoval. Po rozhrnutí jsme se s bráchou chopili 3,5 m dlouhé hliníkové latě a beton jsme stáhli do roviny. Řidič mixu desku zhlédl, a řekl, že množství betonu, které měl dovézt druhý mix stačit určitě nebude a tak jsme raději vzali o kubík víc. Druhý mix už byl zase klasik a vyklopil na desku zbytek betonu a nakonec se ukázalo, že záložní jáma na beton byla dobrá volba, protože můj výpočet se moc nemýlil a základy plotu se zaplnily skoro až po povrch. Deska tedy byla na světě, nedošlo k žádné katastrofě a pomalu jsme začali věřit, že tu stavbu nakonec asi opravdu zvládneme.

Desku jsme začali vzhledem k horkému letnímu počasí intenzivně kropit a po jejím zatvrdnutí jsme ji k naší spokojenosti přeměřili, kdy rozdíl v její výšce byl +-0,5 cm. Jedinou zradou se ukázaly výstupky, které vznikly při dolaďování povrchu hladítkem a o kterých jsem si naivně myslel, že se rozplynou do ztracena. Nerozplynuly se a při betonování stropů jsme si po těchto zkušenostech už s hlazením betonu nelámali moc hlavu.

První řada zdiva je kvůli přerušení tepelného mostu od desky vytvořená z Ytongu static. Se zakládáním jsme neměli žádné zkušenosti a protože jsem byl dodavatelem cihel ujištěný o faktu, že založení musí být absolutně přesné, tak jsme tak jsme na stavbu poprvé povolali profíky. Dva zedníci a já s manželkou jsme to stihly za den. Po pořádném rozměření a ustavení rohů začali chlapi se zakládáním. Natáhli si provázky, já jsem jim míchal maltu a žena za nivelákem kontrolovala výšku. Ukázalo se, že moje představa o dokonalé rovině se určitě nesplní, protože ytongy byly všechno, jenom ne přesné. Každá cihla měla buď bříško, nebo prohlubeň a i když se chlapi hodně snažili, tak výsledek nebyl nic moc. Po přeměření hotové první řady jsem naznal, že takhle to asi nepůjde a celou první řadu jsme pomocí nástroje vytvořeného z plátků strojní pily na kov a vodítek z jeklu přebrousili do dokonalé roviny. Toto byla asi nejhnusnější práce, jakou jsme zatím na stavbě dělali.

V tomto stavu stavba přečkala zimu a na jaře 2018 jsme začali se zděním z VPC. Jelikož jsme si včas nesehnali žádného zedníka, tak jsem se do toho pustil sám. Naštěstí to není žádná věda. K cihlám byl dodaný dávkovací vozíček na lepidlo, takže stačilo přejet spodní cihly a na ně klást další. Metodou pokus omyl jsem se zdít celkem rychle naučil a baráček začal konečně růst. Jelikož nebylo po ruce ani dostatek pomocníků, tak jsem průběžně zdil někdy sám, někdy s pomocníky. Zdění mi šlo sice docela pomalu, protože jsem se snažil neustále hlídat rovinnost i kolmost zdiva, ale celkový výsledek stojí za to. Velkým zklamáním se ukázala přesnost bloků, která nebyla podle mých představ a bylo nutné cihly často hodně korigovat paličkou. Totální nasrá.. nastalo u systémových půlek, které jsou pro mě nepochopitelně o 1 mm větší než celé bloky a dělají ve zdivu jenom paseku a nebojím se říct bordel.

Po vyzdění obvodových zdí do plné výšky jsme osadili, nadezdili a podepřeli překlady a začali jsme zdít vnitřní zdi a příčky. Vnitřní zdi jsme si už zakládali sami a to za pomocí doma dělané primitivní zakládací sady. Zakládání bylo vpohodě a nic nebránilo vyzdít celý vnitřek a mít stavbu připravenou na stropy.

Celkově bylo zdění sice pomalá, ale celkem zábavná práce a hlavně velmi dobrá posilovna. Preciznost při zdění se nám snad vrátí při omítání a obkládání. Zklamáním byla již zmiňovaná přesnost bloků, ze kterých se dá při troše snahy udělat krásně rovná zeď, jenomže zeď, která je z jedné strany krásně zarovnaná a hladká, tak je z druhé strany viditelně hrbolatá (není to asi nic hrozného,vodováha říká že je to"cajk" ale pro strojařovo oko je to velmi dráždivé).

No a stavba mohla vypuknout, v 8h ráno dofrčel jako první majitel stavební firmy NOVAHAUS, pak jeřáb, auto s návěsem a na něm náš domeček, pak zbytek řemeslníků. Po krátkém měrění se brnkli stěny, aby byly do úhlu a začala neskutečná show velmi šikovných a sehraných lidiček, kterým i tímto moc děkuji, protože to byl opravdu neskutečný koncert.

Domeček i s vazníkama stál za 4h40min. Vše pořádně ukotvili, přišrubovali zpantovali a šlo se na střechu. Střecha trvala 3 dny mírným tempem a to už jsem přidal ruku k dílu i já. Popisovat práci na střeše nebudu, stejně bych na něco určitě zapomněl. Hrubá stavba stála komplet za 6 dní, klobouk dolů, tuto firmu doporučuji všem a chválím je kudy chodím, opravdu dobrá práce. Za 3 týdny přijedou montovat okna :-).

Na fotografiích byl použit stavební systém CSB – NATURBLOK a CSB – NATURBLOK EDIT.

JAK NA TO?

Na zákryt zdí nebo podezdívek používáme stříšku, která je vždy od stěny mírně odsazena. V našem případě je to CSB – NATURBLOK stříška – skladba 5 kamenů. Toto odsazení lze skvěle využít pro vložení LEDkového pásku. Jejich profily totiž mají různou podobu. Jsou předsazené, rohové, otočné, ale i integrované. Pokud chcete vkládat pásek bez profilu přímo do stříšky, můžete pomocí vodní pily vyřezat do spodní strany stříšky drážku v požadované hloubce i šířce, a pomocí silikonového lepidla ji upevnit přímo do drážky. Následný rozvod kabelů je v případě CSB – NATURBLOK EDIT velmi jednoduchý díky dutinám, ve kterých lze kabely v chráničce vést libovolně podle potřeby. Kameny na chráničku pouze navlékáme.

V případě klasického CSB – NATURBLOK je nutné promyslet postup před započetím stavby. Je třeba určit umístění svítidel, vypínačů i zásuvek a tím vymezit vedení rozvodů a postupně připravovat ve zdi průchody pro instalace. Vrtákem většího průměru předvrtáváte postupně vodící dráhu a zároveň jí protahujete ohebnou kabelovou chráničku požadováného průměru (podle počtu a síly kabelů) s vodící šnůrkou nebo drátkem (podle toho, s čím se vám lépe pracuje). V místě vyústění kabelů chráničku ukončíte a protáhnete v ní kabely. Pokud je to možné a jste-li netrpěliví, je snadnější chráničku protahovat již s vloženými kabely. Nemusíte se obávat do betonových bloku vrtat i větší průměry děr, jen doporučujeme vrtat kameny vždy na jejich středu. U nástěnných svítidel postupujeme stejně jako u zásuvek a vypínačů viz níže.

V případě zásuvek a vypínačů můžete použít diamantový korunkový vrták (vykružovák) pro elektroinstalace. Pokud nemáte k dispozici vykružovák, je také možné vybrat místo, kde bude umístěn kámen o výšce 75 mm, a vyříznout do něj otvor flexou. Většina standardních vypínačů a zásuvek, mají spolu s krytem větší výšku než tento kámen. Proto případně nepřesný či nehezký řez krytem přikryjete. Vedení kabelů řešíme stejně jako u svítidel.

Z bezpečnostních důvodů vždy používejte svítidla a zásuvky s krytím od IP44, které jsou určeny pro vlhké a venkovní prostředí. Pokud vaše řešení vyžaduje vodotěsné či prachuodolné zásuvky anebo vypínače, je vhodné použít krytí od IP54.

TIP NA ZÁVĚR

Chtěli byste mít v zahradní kuchyni v rozumném dosahu poličku za stejného materiálu a v ní umístěné osvětlení na pracovní desku? S malou pomocí je to možné. Podobně jako na obrázku vidíte držák na květiny, lze takto vytvořit i poličku.

JAK NA TO?

Protože výška stříšek je shodná s výškou nižšího kamene tohoto systemu, jde to jednoduše, aniž by to narušilo přirozenost stavby, integrovat do zdi. Můžeme pro to využít stříšky, které byly použity na zákryt zdi. Jsou to CSB – NATURBLOK stříška – skladba 5 kamenů. S jejich pomocí vytvoříte poličku s malou hloubkou (zhruba 7 cm), kterou je možné použít např. na kořenky nebo jiné drobné předměty.

V případě, že by vám vyhovovala polička hlubší, nemožné to není. Druhý typ stříšek systému CSB – NATURBLOK má stříšku rovnou a jeden z jejích kamenů je dlouhý 50 cm. Pokud ho vložíte kolmo do zdi, můžete s jeho pomocí vytvořit poličku hlubokou až 25 cm (dle potřeby je možné upravit délku seříznutím). 

V tomto případě je ale dobré si uvědomit některé skutečnosti:

• Bod A: Pohledová strana bude hladká. Můžete ji však kamenických kladívkem otlouct tak, že štípání nasimulujete.
• Bod B: Spoje stříšek je nutné zaspárovat anebo je můžete ponechat, pokud vám vzniklá dráżka nebude překážet.
• Na konec je vhodné, např. použitím chemické kotvy, vložené kameny do zdi zafixovat svislou výztuží oběma směry.

Odbagrovalo se něco málo zeminy na parcele a celé se to srovnalo, kolem garáže pod budoucí terasou se bagrovalo víc (bohužel jsem nebyl na místě a nedal manželce dostatečné instrukce, takže se bagrovalo ještě víc než víc). Od jímky na dešťovku se vykopala rejha před barák a před barákem jsem vytvořil přepad. Asi 3 kubíky štěrku větší frakce v geošce. Rovnal jsem do spádu pískem, trubka, písek, hlína, hotovo. Od okapů k jímce se kopalo ručně, do jílu se kope dobře, když je vlhkej. Žádný šutry, úhledné výkopy. Zase písek, trubka, písek, hlína, napojily se gajgry a počal sběr dešťové vody. Celej plac pod budoucí zámkovku se zavozil štěrkem a párkrdát přejel pěchem. Přebytek zeminy jsem měl v plánu zavozit za barák, ale vytrvalý déšť jízdu kolečkem na jílu moc neumožňoval. Nechalo se to tedy narychlo stáhnout bobiketem k sousedovi (ani bobiketu nedělá kombinace déšť a jíl dobře, takže měl co dělat), rozvozilo se pár kubíků štěrku, aby se dalo parkovat a byla tu zima. Kupodivu k tomu nemám skoro žádnou fotodokumentaci, asi nebylo moc co fotit.

Přes zimu mi manželka udělala časový plán na jaro a léto, abych náhodou něco neopomněl nebo se třeba neflákal.

Už někdy od února jsem naháněl pána přes zemní práce kvůli závozu katrované zeminy. Jen tak, aby se mnou jakože počítal, jsem mu sem tam cca jednou týdně cinknul. Bál jsem se, že mi u souseda zapadnou až to povolí a čekat než to vyschne se mi nechtělo. Můj skvělej plán se zamrzlym sousedovym pozemkem měl trhlinu. Když je zamrzlej pozemek, je zamrzlá i hlína, po které jsem toliko toužil. Takže se přestalo chvátat a hned jak to trochu šlo, dorovnal se předěl zahrada/zámkovka a položil se obrubník. Vykopaly se díry na plot, přijel bratránek a zabetonovali jsme sloupky, aby mi kluci nelítali k silnici. Natáhlo se pletivo a zase jsem začal bombardovat pana bagristu. Ten okoukl sousední pozemek, řekl, že nezapadne, v týdnu navozil hlínu a štěrk a o víkendu pak poslal kolegu. Načetl jsem něco málo o zakládání trávníku, pousmál se, a udělal si to po svým. Zbytečnej rok až dva na nějakou kultivaci a vyčkávání na správný okamžik setí jsem fakt neměl, takže plevel a nechtěné traviny se ještě před závozem sjely křoviňákem co nejvíc u země a tradááá. Žádná chemie, okopávání, rytí….prostě nic. Dojel bratránek se sestřenkou, bagrista a hlavně sluníčko a nebe bez mráčku. Bagrista velice šikovný, rozvozil a roztahal hlínu a my si to pak dlouhou latí rovnali a sestřenka dohazovla/ubírala. Popáleniny třetího stupně od sluníčka a komat. Nasel se trávník a každý večer se vyprazdňovala jímka na dešťovku až došlo na řád a po měsíci bez deště taky na zákaz kropení a napouštění bazénů, hurá. Jsem starej poctivec, taže jsem nechal trávník napospas osudu a podle toho taky dnes vypadá. Golfáč to není, ale na lítačku to klukům stačí.

Do toho jsem se bavil stavbou zdi (zatím nedokončené) směrem k sousedovi, na takové menší „odhlučnění“ terásky. Základ se vykopl růčo (zas ten jíl), trošku se obšalovalo, přijel mix, vylil se beton. V rámci šetření jsem nepozval pumpu a všechno si to na těch 12 metrech odpádloval. Nikdy jsem nechápal co je na tom pádlování těžkýho, na vodě jsem byl dvakrát a zvládal jsem to vpohodě…..příště pozvu pumpu, ty dva ušetřený litry za to fakt nestály. Ale závozník si to užíval, mám rád lidi, které jejich práce baví a ještě se u toho baví. Večer po návratu z práce jsem natloukl roxory, naskládalo se bednění a zaházelo se zaschlym betonem. Pro jistotu jsem tam naházel i nějaké ty zbylé roxory horizontálně a ještě jsem v tom utopil asi 6 sedmimetrovejch železnejch prutů, které jsem vymlátil z odřezků spirollů, které mi pánové stropaři zapomněli na zahradě. Navařila se IPA a základ byl hotovej.

Sehnaly se starý cihly v Kolíně, naskládaly se na palety, a vyskládaly před a za garáž. Plus mínus 2 tisíce kusů. Nakoupily se drátěné kartáče a každá cihla se extra čistí bo ač očištěné, údržbou dráťákem nikdy neprošly. Ty pěkný šly na mojí stranu a zbytek na druhou. Koupila se stará míchačka a vždy, když to šlo, po práci jedna míchačka, cca jeden šár. Rovnou to spáruju bo pak by se mi do toho stopro nechtělo. Teď jsem zhruba ve 2/3, počítam, že do zimy to dodělám…….snad.

Ještě, než jsem začal skládat cihly na zeď, jsem olemoval cihlama převýšení, který mám na zahradě, trochu ho urovnal, odplevelil, prolil Kaputem, pokryl kokosovou rohoží a zavozil mulčem.

No a pak už klasika trampoška, ta nesmí chybět na žádný zahradě a prolejzačka pro kluky. Tu jsem plánoval až na příští rok, že bych si vyrobil sám, abych se jakože nenudil, ale známí jí nabídli „za odvoz“ a takové nabídky se neodmítají. Takže mě vyšla jen na pár stovek za vozejk, naftu a devět stovek za dvaašedesát na padesátce pro říčanský měšťáky. Navrtaly se zemní vruty, domeček se uchytil, doladilo se pískoviště, natřelo se a zahrada je hotová.....v rámci možností :).

Pozemek bez příjezdovky, vody, elektřiny, plynu, kanalizace... a stezka odvahy začíná.

Současně s koupí pozemku lítáme po úřadech, zjišťujeme, obvoláváme, hledáme vodu pro studnu,  vytyčujeme hranice pozemku, elektrické kabely, které nám vedou přes pozemek, neztrácíme ani minutu času. Vše je těžší, než se zdá a s naším stavebním úřadem není absolutně žádná domluva, ani ochota poradit a nám neznalým stavbu ulehčit. Pro informace tedy chodíme na okres, kde jsou zatím ochotní vždy, i přestože ví, že spadáme pod jiný úřad.

Projektujeme vjezd, a taky sjezd, z komunikace na pozemek, přes rigol, vyběháváme stanovisko dopravního inspektorátu a správy silnic, to vše současně s projektem a rozhledovými poměry konečně dnes nesu na odbor dopravy, snad už k finálnímu schválení (ještě zaplatit správní poplatek 500 Kč za povolení a přiložit výpis z LV).

Trochu se potýkáme s problémy s vrtanou studnou, dle HG posudku je voda až v 50ti metrech, takže je potřeba přizvat báňského inženýra, což jsou peníze a čas navíc. Naštěstí náš bystrý projektant přijde na to, že hydrogeolog nezohlednil studnu, která se nachází 170 m od našeho pozemku a byla vyvrtána už v 28 metrech, takže přepracováváme hydrogeologický posudek, aby mohl být vyhotoven projekt na vrtanou studnu, což nás zbytečně brzdí. Projekt na RD měl být odevzdán do 31.7.2018, což se bohužel nestalo, takže opět čekáme. Máme změřený radon, projekt na ČOV a čekáme na stavební část a nový HG posudek. S předstihem jsem obeslala Povodí, aby se vyjádřili ke studni a ČOV, jejich stanovisko k vybudování ČOV je zamítavé, že s jejím vybudováním nesouhlasí. Tak letím na úřad a ptám se, co s tím, naštěstí jejich odpověď nebyla úplně negativní, prý "snad s tím něco provedem," a že stanovisko povodí pro ně není úplně směrodatné. Tak se necháme překvapit...

Taky už máme přes měsíc zažádáno o závazné stanovisko orgánu územního plánování, jejich vyjádření je díky zatíženosti v nedohlednu. Takže dnes urguji. Odpočítáváme každý den, kdy se nám do ruky dostane kompletní projektová dokumentace a budeme moci konečně žádat o stanoviska dotčených orgánů, souhlasy sousedů, vyjádření správců sítí atd. Jo a jeden ze sousedů zemřel, vede se dědické řízení, souhlas s výstavbou zřejmě nedostaneme, tak čekáme, jak se k tomu postaví stavební úřad, zda vyzve notáře ke sdělení dědiců, abychom je mohli obeslat, nebo zda se naše žádost překlopí do stavebního řízení...

Od ledna 2018 jsme se ještě nezastavili, nazahálíme ani minutu, přesto náš původní plán kopnout do země ještě letos, nejpozději v září, s těžkým srdcem odsouváme na jaro (a kdo ví jestli), protože za dva měsíce očekáváme na pozemku sníh...

1. Kopání základových pasů

Geodeti nám zatloukli 4 kolíky, pak se vyvápnilo a mohlo se začít (lavičky nemáme, po vylití pasů přijdou geodeti znovu a napíchají hřebíky přesně do rohů, kde se usadí ZB). Při bagrování se tedy udělaly tři odskoky tak, aby se nevyjelo nad hloubku 60cm. V horní části, kde bude dům jen málo nad terénem a nebude se již nic navážet, se kopalo do 80 - 100 cm hloubky, dole, kde bude základová deska 1,5m nad rostlým terénem se naopak kopalo jen 40 cm do hloubky pod rostlý terén - nezámrzná hloubka se docílí navážkou.

2. Vyměření výšek

K této akci jsem pořídil na stavbu nivelák - nikdy před tím jsem s ním nepracoval, ale bylo to docela v pohodě. Já chodil s měřící latí, přítelkyně stála u "dalekohledu" a v první fázi jsme jen zapisovali výšky na různých bodech stavby; dále následovala chvíle s papírem a trocha sčítání a odčítání k určení nuly pro čistou podlahu. V projektu je samozřejmě 0 stanovena - po skrývce se ale může realita od projektu poněkud lišit, tak jsme pomocí niveláku stanovili novou 0 (aby čistá podlaha byla v místě vchodu nad úrovní příjezdové komunikace). Poté následovala akce vyměření výšek. Ty jsme přenášeli na roxory zatlučené do země v základových pasech, a to tak, aby výška lité části základových pasů byla v takové úrovni, že následně bude stačit vyskládat ztracené bednění a dostaneme se do požadované úrovně. Na roxory se vždy výška vyznačila elektrikářskou páskou a vždy ke spodní úrovni pásky se lil následně beton. Jakmile byla výška vyznačena, bylo už pak poměrně snadné si flexibilně určovat odskoky - vždy se přidávalo nebo ubíralo 25cm od pásky a nalepisla se finální (výška tvárnice ZB). Prvotně jsem odskoky vyšaloval tak, že jsem chtěl co nejvetší část pasů vylít a dávat méně ZB - z toho mě vyvedl můj stavební dozor, kdy říkal, že je lepší udělat jen tenkou vrstvu betonu a všechno pak vyskládat ze ZB (dokonce říkal, že by se dalo rovnou usazovat ZB jen do zavlhlého betonu); má to svůj praktický důvod - pokud bych vše vylil do úrovně nebo místy i nad úroveň terénu, byl by problém se zateplením a také se ušetří beton. Takto, tím, že výkopy jsou 60cm a ZB bude 40cm, zbyde tam krásně místo na XPS. 

3. Budování přepážek

Výšky už tedy máme, nyní bylo potřeba zřídit přepážky na odskoky. Ty už jsem zřizoval pocitově, dle výšek vyznačených na roxorech. Vždy jsem měl desku 25 nebo 50cm, podle odskoku. Je potřeba vše řádně zajistit, beton má docela sílu - to jsem dělal kolíčky nařezanými z roxorů zatlučenými do boku výkopu - tím byla deska dostatečně zajištěna a ani se nehla. Šalování jsem musel upravovat, jak jsem již psal, po domluvě se stavebním dozorem jsem ho razantně snižoval na nižší úrovně betonu.

4. Lití betonu

Pozvali jsme si pumpu, protože byl nedostatek místa i lidí (vyšla na 8tis za dvě hodiny). Celkem se vylilo 14m³ betonu c25/30 ( ten vyšel na 2190,- za m³ vč dopravy, c20/25 byl jen o 100Kč levnější, tak jsem vzal "lepší") Přepážky fungovaly dokonale, beton byl dost hustý a držel se i v úrovních přepážek ve správné úrovni. Lilo se od spoda nahoru. Pumpař říkal, že pokud je beton řídší, je dobré nejpre vylít u všech přepážek do jejich spodní úrovně, pak se vrátit a lít pasy; beton u přepážek mezitím trochu zhouste a lépe drží. 

V horní části tak máme v nejvyšším podě jen cca 10cm betonu, spodní část, kde se bude dělat navážka,  je pak vylita až po okraj. 

Ještě poznámka k zemnícímu pásku: často jsem tu četl, že je nejlepší pásek rozbalovat přímo ve výkopu - pokud máte odskoky a ještě přepažení, nedokážu si to moc představit. Já si ho pěkně roztáhnul po zahradě a pak zatloukl do země dva roxory jako vodítko - mezi tímto vodítkem jsem pak pásek vtahoval do základů. PS koukněte se po zemnícím pásku i mimo stavebniny, já měl dva nové  balíky za 1000Kč oba. Na různých bazošich a podobných serverech je toho dost.  

Teď nás čeká zakládání ZB, ale to už bude hračka, takže o tom třeba zase někdy příště, pokud budou nějaké zajímavé poznatky; teď bude měsíční stavební pauza :-)  

29. Mezinárodní veletrh FOR ARCH proběhne od úterý 18. do soboty 22. září 2018 v prostorách PVA EXPO PRAHA.

Mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH 2018 nabídne ve dnech 18. až 22. září příležitosti k získání nejaktuálnějších poznatků ze stavební praxe. Prezentovány budou novinky v legislativě i zkušenosti z projektování a realizace staveb. Na své si přijdou projektanti, uživatelé i investoři. Na stáncích veletrhu v PVA EXPO PRAHA i v rámci doprovodného programu bude diskutována problematika pozemních staveb od velkých bytových celků po rodinné domy. 

Na své si přijdou i návštěvníci, kteří se zajímají o snižování nákladů na vytápění. Snižování nákladů na teplo nesouvisí jen se zateplením domů, ale i s moderní technikou, která umožňuje rekuperaci nebo dokonce regeneraci tepelné energie – řízené větrání a tepelná čerpadla se těší stále většímu zájmu.

Můžete se těšit na 5 tématických dnů:

Úterý 18. září >> TECHNOLOGICKÉ FÓRUM: investice, technologie, diskuze ke stavebnictví

Středa 19. září >> Cesta za komfortem: Wellness & SPA

Čtvrtek 20. září >> Chytrá a bezpečná domácnost

Pátek 21. září >> Den vytápění

Sobota 22. září >> Den stavby

Stavební veletrh FOR ARCH otevře své expozice veřejnosti ve dnech 18. - 22. září 2018, otevírací doba je od úterý do pátku 10.00 - 18.00 hod., v sobotu 10.00 - 17.00 hod.

Další informace o vstupenkách, dopravě na místo konání, možnostech parkování apod. najdou návštěvníci na webu veletrhu www.forarch.cz

Sepsali jsme darovací smlouvu, úředně ji podepsali :) (nebo-li peníze za nic) a čekali, zda to projde, a ono to prošlo. Nula kč daně, nula kč za právníky. Pouze kolek na katastrálním úřadu 1000 kč. 

Po rozdělení pozemků a uznání darovací smlouvy jsme řešili co, jak kde, za kolik.. neboli udělej projekt... a to je na další článek.

Kdo si chce zopáknout můj pokus od začátku, může se podívat na moje prvotiny. Články zpětně, kde je náznak o pokus připojit se k distribuční soustavě skupiny ČEZ. To je ta společnost, co má oranžový snad i knoflíky u kalhot. No vezmu to ještě od začátku ve zkratce pro ty, co mé články nikdy nečetli nebo je číst nechtěli.Pokud Vás to z jakéhokoliv důvodu nezajímá je to Váš problém, popř. můžete následující odstavec přeskočit.

Takže, bydleli jsme s přítelkyní v paneláčku a teď v něm bydlet nechceme. To je tak v kostce vše.

Teď jsme v bodě, kdy se snažíme přivést horu k Mohamedovi, tj. přivést přípojky na náš pozemek, jelikož jak praví klasik: Každá přípojka má svého odběratele, ale každý odběratel nutně nemusí mít svoji přípojku. Jelikož bývalý majitel zařizuje a pokračuje ve zhotovení kanalizace a vody (pro upřesnění, vykopal před 2 měsíci škarpu, do které by se vešel boeing 747 a od té doby se čeká na tu díru, až se sama založí trubkami a zasype. Ta díra je pěkný flákač). No a na mě zbývá pouze vyškemrat od pana ČEZe nějakou tu šťávu. Prvotní kontakt na zákaznickém místě byl velmi vlídný. Netrvalo to ani 5minut a už jsem byl venku, jelikož jsem neměl potřebné doklady, paní mě vyhodila. Neměl jsem bohužel výpis z katastru nemovitosti, který je volně přístupný na internetu a na který se může kdokoliv podívat. No ale jak má mít paní čas koukat a tahat něco z katastru nemovitostí, když musí pořád vyhazovat lidi co nemají výpis z katastru nemovitostí. Ale tak co, času mám dost, když barák dostaví moje děti. Nebo děti mých děti, kam spěchat. Podruhé to bylo o dost lepší. Paní byla s doklady tentokráte spokojená, a tak zadala objednávku do počítače a ani ne za hodinku jsem podepisoval smlouvu. Ještě mě tedy paní upozornila, že poplatek za připojení, je potřeba zaplatit co nejdříve, aby se na tom mohlo začít pracovat co nejrychleji. No každý má asi jiný pojem o rychlosti, ale to předbíhám.

DŮLEŽITÉ! Elektrická přípojka a poplatek za připojení jsou 2 různé věci a každá je placená zvlášť, bohužel.

Pozn. Moje deziluze č. 1: Pokud nevíte, co je všechno obsaženo pod pojmem přípojka elektr. energie jako já, objasním Vám to. Já jsem již proškolen. Teď si raději sedněte a napněte uši, protože to bude trošku komplikované. Připraveni? ……Je to kabel v zemi. A to doslova. Tedy, kabel, který putuje od cizího antoníčka na Váš pozemek pod zemí, toď  vše.

Pozn. Moje deziluze č. 2: Poplatek za připojení není ta plastová krabice, ve kterých jsou hodiny, a vy si to jenom natáhnete do baráku. Já si to bohužel myslel, už si to nemyslím. K tomu je ještě hoooodně dlouhá cesta. Poplatek za připojení je poplatek, který zaplatíte dodavateli energie, se kterým si sepisujete smlouvu o dodávce za to, že pro vás vyčlení (vyrobí) dostatek energie, abyste nemuseli svítit v domě petrolejkou. U ČEZu je to 500Kč za každý 1A – ampéru proudu co pro vás ČEZ musí vyčlenit tj. pokud máte nasmlouváno jako já 3x25A je to 25*500Kč = 12.500Kč=poplatek za připojení. Vše ostatní hradí dodavatel (výkopové práce, zaměření, zhotovení projektu atd.) Podmínka však je, že přípojka musí být do 50m od přípojného místa jinak si to platíte celé ze svého. Přípojné místo je místo od kterého se budete moci napojit. Pokud se nad vámi pne betonový pilíř s dráty, věřte, že na to se bez transformátoru nenapojíte. Máte prakticky 2 varianty. Buď je od vás do 50m nějaký již postavěný barák nebo máte štěstí a někde kolem vás se již plastová skříňka, co čouhá ze země, nachází. Jinak máte smůlu. To jen tak bokem.

V tomto jsem měl trošku štěstí. V lokalitě kde stavím, baráčky rostou jako plevel mezi jahodami, takže se stačí prakticky jen připíchnout na nejbližší místo. Ááách, konečně. Po dlouhé době, kdy se prakticky nic nedělo a vše tak nějak stagnovalo, kromě trávy, která vyrostla na pozemku asi o metr, je to blažený pocit. Už úplně cítím, jak ta elektřina putuje na můj pozemek. Teď ještě počkat těch 9měsíců až si někdo od ČEZu udělá čas ve svém nabitém harmonogramu a kabel jako malovaný půjde pod drn. Pak už jenom anton a elektrika může vesele proudit do nářadí.

Očividně si za těch 9 měsíců nikdo čas neudělal. Po 8 a ¾ měsíce mi přišel dopis, že to jako nestíhají a že mám podepsat smlouvu novou, že se to prodlouží ještě o 6 měsíců. Ale jo, proč ne. Ať si hlavně udělají to, co potřebují, já mám času dost. Raději dělat pomalu a dobře, než rychle a……eh nic mě nenapadá. Překvapivě se po podepsání smlouvy o prodloužení lhůty asi za 14 dní ozývá elektrikář s partou kopáčů hovořících zřejmě svahilsky, že by se na to rádi vrhli. Ále, úúúž! Není to nějak na honem, vždyť na pozemku mám zatím jen metr a půl trávy, ale tak když chcete. Jinak kdyby náhodou, tak já můžu ještě rok dva počkat.  Bohužel, neměl jsem sílu jim to říci. Jediné na co jsem se zmohl, bylo: „Ano.“ No a pak už to frčelo. Ač kopáči vypadali, že až se do nich opře vítr, už je nikdo nikdy nenajde, 38m výkopu v hloubce 1,2m a šíře 0,5m zvládli za 4 dny + položení kabelu a zasypání za 1 den.  Žádný bagr! Lopaty, ruce, krumpáč a víra, že to zvládnou! Tímto bych se jim chtěl upřímně omluvit (Nový zákon, 4. Evangelium:  Nevěřící Tomáš J ). Mám chuť skočit na zem a s tím kusem kabelu se pomazlit, ale za A) nevím jak by se manželka tvářila, mohla by to vzít jako nevěru nebo šílenství a za B) takový kopačky bych asi neustál, ale mám prostě radost.

Takže, už máte vyhozeno 12 talířů a jede se dál. Komu se už při této částce kroutí panenky, ukončí čtení, vezme si do ruky ovladač, zapne si TV a zapomene na nějaký nápad o výstavbě domu, protože ještě zdaleka nejsme na konci s investicí do elektrické přípojky. Za 12 a nějaký ten drobák navíc, vám dodavatel natáhne pod zemí kabel od přípojného místa k vám a takto připravený kabel vám zatím nechá čouhat ze země do té doby, než si za

A)postavíte „kapličku/antoníček“ (většinou plastová skříň ve kterých je jistič a hodiny) odborně elektroměrový rozvaděč. Ano, můžete si jej postavit sami. Buď si můžete postavit podstavec z cihel nebo betonu a do něj usadit plastovou skříň nebo se prodává již celý plastový podstavec i se skříní na jistič a hodiny, který je samozřejmě dražší. Dá se sehnat i z druhé ruky, stačí pohledat na internetu. Nový stojí cca 7500Kč, bazarový kolem 6-tis. ale POZOR!!!! Musíte se nejprve informovat u svého dodavatele energie, jaký typ elektroměrového rozvaděče konkrétní dodavatel vyžaduje, jinak koupíte kus plastu, do kterého si můžete dát tak akorát křečka, protože vám na to žádný elektrikář neudělá revizi. ČEZ má jiné povolené pilíře a E.ON také a pak také záleží jakou máte přípojku zda 3x25A nebo 3x32A či jiné, ale to vám vše sdělí váš dodavatel. Pokud se rozhodnete pro levnější variantu a podstavec si postavíte z cihel, třeba z přebytků, stačí pohledat na internetu nebo zde, kde najdete plno návodů jak si svépomocí udělat zděný pilíř. To už rozebírat dále nebudu. Každopádně se dá ušetřit nemalý peníz. Dle informací 3-5tis.(můžete mne poopravit)

Další variantou, kterou jsem zvolil právě já, tedy za B) je hodit si nohy na stůl a přenechat to firmě. Nejenom, že si ušetříte nervy a čas můžete věnovat něčemu jinému, ale dle mého názoru je lepší když to firma udělá komplet sama. Postaví vám pilíř, zapojí ho, udělá na něm revizi a automaticky to vše s dokumentací a podklady pošle vašemu dodavateli. No a vám už nezbývá nic jiného, než čekat, kdy vám přijedou zapojit hodiny (tedy ty co odečítají proud, ne ty které vydávají tikavý zvuk, samozřejmě). Tato varianta je samozřejmě nejdražší, ale to je subjektivní názor. Nechám na každém. Má zkušenost je, že soused dělal pilíř sám, a vyšlo ho to na baj-voko 12-tis. a nějaká kačka s tím, že revizi mu dělal kamarád. Jak to dělal dlouho nevím, já měl ty nohy na stole, takže jsem výstavbu prošvihl.  Moje varianta byla, zadal výstavbu a zapojení firmě, která spolupracovala s ČEZem. Cena s revizí a zapojením 17.531Kč. V této ceně je započítán stavební rozvaděč upevněný na Antoníčka za 3.504Kč (viz.foto), který mít samozřejmě nemusíte, ale já ho zvolil, protože chci používat míchačku a ostatní elektr.udělátka a nechci být na nikom závislý.

No a to je tak nějak od elektrické přípojky vše. Komu se již teď zkroutila peněženka nad výčtem částek za připojení, pustí výstavbu domu z hlavy, protože to bude daleko, dalEKO, DALEKO horší.

A tím se s Vámi zatím loučím. U dalšího rozhazování peněz, někdy nashledanou.

Nejdříve to začalo někdy v r. 2013 kdy jsme začali hledat nejdříve nějaký domek k rekonstrukci, ale ani po dvou letech se nenašlo nic vhodného - všichni to znají, najít střední domek na pozemku dle představ (na okraji obce, zahrada větší - alespoň 1500m², domek ještě k rekonstrukci a ne na zboření - a nebo za cenu odpovídající domku na zboření, tedy jen za cenu pozemku) se nedařilo, nabídky realit v naší oblasti se silně odlišolvali od požadovaného minima, i když jsme měli rozumný rozpočet.

Pak tedy přišlo hledání stavebního pozemku, kde byla nabídka také dost omezená (okraj nějaké obce ležící v okolí našeho stávajícího bydliště a velikost od 1500m2). Rozhodnutí hledat pozemek bylo někdy v r. 2014 a paradoxně jeden z prvních pozemků na které jsme narazili jsme nakonec i koupili, ale na začátku jsme jej šmahem odmítli kvůli několika vadám, ale jak šel čas a další pozemky, tak jsme zjistili, že nic takového co hledáme se nabízet moc nebude, takže jsme se o tento pozemek začali více zajímat (zvlášť když jej pak zlevnili, byl v nabídce totiž už skoro 2 roky).

Pozemek měl hned několik významných vad:

- severní terasovitý svah (a celkově  převýšení téměř 10m na jeho 50m šířky)

- bez příjezdové cesty

- v zástavě u banky

- moc velký (skoro 0,5 h)

- bez přípojek

Makléř vyřešil dohodu s KB, která měla pozemek v zástavě (peníze se dle kupní smlouvy posílali přímo bance, která umožnila převod pozemku a zároveň zaslala souhlas se zrušením zástavy) a zároveň jsme se dohodli na stavbě "příjezdové cesty". Byl to celkem boj s časem, jelikož ve smlouvě byla drobná chyba a bylo nutné podepisovat znovu a souhlas banky s odprodejem za sníženou cenu byl jen do silvestra, ale naštěstí se nám to podařilo mezi svátky 2015 podepsat a poslat peníze bance 2 dny před silvestrem:). Po vkladu na KN a vyřízení byl tedy na jaře 2016 pozemek už náš.

Hned po provedení vkladu jsem zažádal u E.ONu o připojení - bylo nutno vybudovat novou kabelovou smyčku a skříň, takže to bylo nutné domluvit a potom se projektovalo a povolovalo až o 15 měsíců později byla přípojka připravena, takže pokud je nutná změna v síti (na hranici pozemku není přípojková skříň), tak je nutné počítat opravdu minimálně s rokem na připojení a podle toho si nastavovat vlastní termíny...

Zároveň jsme sehnali architekta na vypracování studie domu a pozemku (u tak složitého a velkého pozemku určitě nutnost - nechám do dalšího článku) a v průběhu i projekt na vodovodní přípojku, aby ke stavbě a využívání pozemku bylo vše připraveno (na pozemku nebude plyn ani kanalizace). V rámci studie jsme si nechali pozemek také od geodeta vytyčit a zaměřit výškopis a polohpis, aby bylo na základě čeho vymýšlet co s pozemkem.

Přípojky vody a elektřiny jsme si pak dělali sami svépomocí (bagr je v rodině, takže si jej půjčujeme), jen samotné připojení udělala vodárenská spol., respektive E.ON. Celková délka vedení po naši vnitřní šachtu a stavební rozvaděč od "zdrojů" bylo nějakých 90 respektive 70 m. Zároveň se řešila příjezdová cesta na pozemek, abychom se tam dostali i s autem. Jelikož na dané "ulici" má naše město jen úzkou štěrkovou cestu, tak jsme jako naši příjezdovku zvolili také jen štěrk (a hlavně je to i o dost levnější), a sami si vysypávali cestu cca 50 m a padlo na ni nějakých 250 tun štěrku (podloží máme velmi "dobré", samý kámen a štěrk, takže je i přes relativně malou tloušťku předimenzovaná), štěrk vozila místní firma z místního lomu, zbytek svépomocí. Tyto tři etapy jsme dokončili teprve v létě 2017...

Jelikož byl pozemek zanedbaný a celý zarostlý už docela vzrostlými náletovými dřevinami, tak jsme si jen na začátku nejprve vyčistili a provedli drobné terénní úpravy abychom mohli už využívat i jako zahrádku. Po vyčištění pozemku, kdy zbylo cca 50 vzrostlých stromů (původně to byl sad) jsme se dali také do sázení nových stromů a keřů do částí kde se nebude stavět, abychom pak měli náskok v růstu zahrady..,

Na popsaných částech není myslím nic z hlediska svépomocných postupů zajímavého a je to hodně podobné tomu co se zde řešilo již mnohokrát (jen trochu většího rozsahu a také je to "obráceně", totiž že se na začátku řeší věci, které se řeší většinou až po stavbě), k důvodům zase příště...

Pod pojmem dřevostavba se skrývá mnoho typů staveb využívajících různé konstrukční a technologické systémy stavění, které se promítají do konkrétní podoby. Následující příklady zdařilých rodinných domů jsou důkazem rozmanitosti práce se dřevem a jeho uchopení v exteriéru i interiéru. Všechny stavby spojuje rychlost výstavby, a to díky systému suchého stavění, a zároveň čistota a hladkost povrchů v interiéru, jež jsou výsledkem všestranného využití sádrokartonových desek RIGIPS.

Rodinný dům v Levíně

Zdařilou výstavbu dřevostavby ocenili majitelé rodinného domu v Levíně. Díky systému suché stavby byla realizace rychlá a jednotlivé etapy výstavby na sebe plynule navazovaly. Sádrokartonové desky RIGIPS jsou v objektu použity na všech stranách. Ze sádrokartonu jsou vnitřní příčky, podhledy i podlahové desky RigiStabil umožňující rychlou a jednoduchou pokládku. Vyznačují se vysokou neprůzvučností, zaručují rovinnost konstrukcí, odolávají vlhkosti a umožňují snadnou aplikaci elektrického i teplovodního podlahového vytápění. V zdařilé dřevostavbě rodinného domu v Levíně se snoubí dobrá práce architektů s vysokou úrovní řemeslného zpracování montážní firmou.

(Projektant: Lukáš Černík, LUCERN stav s.r.o.)

Rodinný dům v Černošicích

Dalším příkladem moderního pojetí, a to jak z hlediska architektonického, tak z hlediska použitých materiálů a stavebních technologií, je přízemní objekt s obytným podkrovím rodinného domu v Černošicích. Byl navržen v nízkoenergetickém standardu a jedná se opět o dřevostavbu s kompletním interiérem sestaveným z desek RIGIPS. Sádrokartonové jsou jak obvodové nosné stěny, tak i příčky a podhledy. Použity zde byly vysokopevnostní desky HABITO H, které umožňují stavět interiérové konstrukce s vysokou mechanickou odolností a únosností. Lze do nich kotvit předměty jen běžným vrutem a hodí se také do prostor s vysokou vzdušnou vlhkostí. Kvalitní práce architektů i realizační firmy se v tomto rodinném domě snoubí s čistotou sádrokartonových povrchů laděných do bílých odstínů a decentně kombinovaných s dřevěnými prvky.

(Projektant: Ing. arch. Martin Čeněk, Ph.D.)

Rodinný dům v Haraticích

Rodinný dům v Haraticích je dalším důkazem, jak může budova esteticky dotvářet okolní přírodu, aniž by v ní působila jakkoliv rušivě. Zároveň je příkladem neomezeného množství možností, jak lze stavbu ze dřeva po architektonické stránce pojmout. Použití sádrovláknitých desek Rigidur působí v tomto případě jen jako decentní doplněk dřeva v rozličných podobách. Přesto je zřejmé, že celý dům je jednotou dřeva a suché výstavby, kde pro tradiční zděnou technologii jaksi nezbylo místo. Dům je navenek i v interiéru velmi zdařilým dílem.

(Projektant: Eliška Peukertová, Milan Peukert, TFH dřevěné skeletové domy s.r.o.)

Jednovrstvé obvodové zdivo pro pasivní domy

Dnes se velice často hovoří o úsporách energií při vytápění domů, o nutnosti stavět domy s energetickou spotřebou blízkou nule. Pro budoucí stavebníky to znamená počítat s tímto požadavkem při projekčním zadání nového domu. Dnes už je téměř jasné že po roce 2020 nebude možné stavět jiné domy než mimořádně energeticky úsporné tedy takové, které dnes svými parametry odpovídají pasivním domům. Určujícím ukazatelem pro pasivní dům je mimořádně nízká potřeba tepla na jeho vytápění, udává se do 15 kWh/m²za rok.

Většina dnešních pasivních domů je z cihelných materiálů, obvodové stěny domů jsou postaveny z velice kvalitních tepelně izolačních cihlových bloků. Jak už bylo řečeno určující je, aby docházelo k minimálním ztrátám tepla. Prostup tepla obvodovými stěnami nesmí být větší než U = 0,15 W/m². Pasivním domem tedy není, jak se někdy zjednodušeně prezentuje, jen dokonale utěsněná a nadstandardně zateplená stavba. K dosažení parametrů pasivního domu je nezbytný souhrn dalších stavebních prvků a důležitých detailů, tvořících celou koncepci stavby domu.

Pro jednovrstvé obvodové zdivo nulových, pasivních, nízkoenergetických a energeticky úsporných budov jsou nejvhodnější cihelné bloky HELUZ FAMILY 2in1.

Nejlepší tepelně izolační vlastnosti mají cihly HELUZ Family 2in1

Broušené cihly FAMILY 2in1 mají nejlepší tepelněizolační vlastnosti na trhu v porovnání s ostatními materiály pro jednovrstvé zdivo. Vyplněním dutin těchto cihel polystyrénem /proto označení 2in1/ došlo ke 40 % navýšení jejich tepelněizolačních vlastností, při zachování paropropustnosti. Cihly FAMILY 2in1 šířky 440 a 500 mm splňují bez dodatečného zateplení doporučené hodnoty pro pasivní domy. Součinitel prostupu tepla U je u těchto cihelných bloků až 0,11 W/m²K.

Zdivo z cihel HELUZ FAMILY 2in1 nahradí až 36 cm tepelné izolace a svými tepelněizolačními vlastnostmi nahradí cihelné bloky až 7 m tlustou zeď z plných cihel.

Cihly FAMILY se vyznačují jednou z nejpropracovanějších geometrií cihelného bloku minimalizující prostup tepla při zachování vysoké pevnosti.

Do nabídky společnosti HELUZ patří také cihly HELUZ PLUS. Splňují požadované hodnoty normy na tepelněizolační vlastnosti a jsou ideální pro svou příznivou cenu a vysokou únosnost. Cihly PLUS se vyznačují dobrou pevností a nízkou tepelnou vodivostí. Cihly HELUZ PLUS v šířce 40 a více také není třeba zateplovat.

Pro jednovrstvé obvodové zdivo nízkoenergetických a energeticky úsporných budov jsou vhodné i cihly s označením HELUZ STI. Vyznačují se nižší objemovou hmotností a propracovanou geometrií cihel zaručující malý prostup tepla. Splňují rovněž běžné nároky na úsporné, zdravé a energeticky nenáročné bydlení.

V sortimentním nabídce společnosti HELUZ jsou i cihly pro konstrukce s vyššími nároky na únosnost a neprůzvučnost. Patří sem například cihly P15, které se vyznačují robustním tvarem a patří mezi oblíbený sortiment pro výstavbu vícepodlažních rezidenčních budov.

Pro vnitřní nosné zdivo jsou určeny cihly od tloušťky 175 mm, pro nenosné stěny, šachty a přizdívky pak cihelné bloky tloušťky 80, 115 a 140 mm. Cihly v broušeném provedení určené pro zdění na tenkou spáru výrazně zvyšují rychlost zdění, snižují spotřebu malty, vlhkost zdiva a šetří stavebníkům čas i peníze.

Projektant zvolil cihelné materiály HELUZ

„Dnešní nabídka materiálů HELUZ umožňuje projektovat a stavět pasivní domy bez zateplení. Mít nízkoenergetický dům je bezesporu výhoda. Když je nízkoenergetický tak to znamená, že jsou i nízké náklady na jeho provoz. A dům postavený z materiálů HELUZ to bezezbytku splňuje. Dosáhneme toho, že teplo, které si vytvoříme, zůstane doma a nevylétne nám na ulici. Výsledkem našeho snažení je, aby ta vlastní schránka domu byla dobře nadimenzovaná, kvalitně udělaná a teplo nám tudy neutíkalo. To samozřejmě nejsou jen zdi, Ale i okna, dveře, podlahy, stropy, střecha eventuálně i komín, kudy může teplo utíkat,“ doplňuje přednosti používaného stavebního materiálu HELUZ ing. arch Viktor Čičaj projektant řady domů na Slovensku.

Je nutné zdůraznit, že HELUZ není jen špičková cihla, kvalitní cihelný blok, ale že se jedná o komplexní stavební systém. Jak už jsme uvedli společnost HELUZ nejen vyrábí cihly s různými parametry, ale ve své nabídce má také stropy, překlady i komíny. Nechybí zde také materiály pro zdění – lepidla na cihly, tepelněizolační malty, omítky a zdicí pěna. Dík komplexnímu stavebnímu systému tak může z jednotlivých výrobků HELUZ vzniknout celá hrubá stavba. Podrobnější informace o dalších produktech společnosti HELUZ potřebných na obvodové a vnitřní zdivo najdete na webových stránkách www.heluz.cz.

O tom, jaké materiály použít pro překlady, stropy nebo jaký systém použít na stavbu komína si povíme v dalším díle Jak si postavit dům z HELUZu.

Protože "kamarád" mě vyšplouchnul s dodávkou cihel, byl jsem nucen objednat cihly v době, kdy jsem dělal desku. Po telefonické domluvě u f. Heluz a ujasnění objednávky svitlo světlo naděje. Cihly budou trvat tak měsíc. Super!

Při čekání na stavební materiál jsem objednal bagr a jal se do připojování el. přípojky a kanalizace.

Otázka jednoho dne! Stačilo naznačit dráhu pro bagr a ručně dokopat drážku v místě vyústění pod deskou. Napojení a pokládka už byla sranda. 

Odpoledne opět přijel bagr a za 10 minut měl zahrnuto.

Postupně jsem taky napenetroval okraje desky a nalepil hydroizolaci. Otázka dalších dvou dní.

Říkám si, sakra, je 5. 8. Kde jsou ty cihly?

Volám, zjišťuji a nakonec se v "rychlosti" dozvím, že firma nestíhá a cihly budou nejdříve v půlce září.

A prej můžu bejt rád, protože to taky můžou přeložit na polovinu října.

Tak aspoň konečně začnu užívat prázdnin, které jsem měl "vyčleněné" na hrubou stavbu a pevně doufám, že pokrývači neslaví Vánoce, protože tímto tempem budu mít snad i střechu!

Tak zase příště! :)

Vstupní a výstupní potrubí z domu

Jak probíhala instalace rozvodů, popisuji v tomto článku. Před vybalením a montáží samotné rekuperační jednotky Sentinel Kinetic Plus B, bylo třeba vyřešit vstupní a výstupní potrubí z domu. Sání a odtah je možné realizovat vodorovným potrubím s otvory na fasádě, nebo svislým potrubím vedoucím na střechu.

Pomohla jádrová vrtačka

My jsme měli naprojektované vodorovné potrubí s vyústěním na fasádě. Otvory do stěn jsme prováděli až po úplném dokončení fasády. Pro otvory jsme si zapůjčili jádrovou vrtačku ze Stavebnin DEK, a protože jsme vrtali do cihlové stěny, stačilo vrtat bez stojanu, tedy z ruky a za sucha.

V místě průchodu potrubí stěnou jsme použili kruhové potrubí o průměru 125 mm a v garáži, kterou přívod i odtah prochází, tepelně izolované ohebné hadice o vnitřním průměru 150 mm. Bylo tedy nutné použít přechody ze 150 na 125 mm.

Součástí rekuperační jednotky je podrobný montážní návod, který naleznete také na stránkách www.regulus.cz.

Přívod a odvod potrubí

Přívod a odvod potrubí může být realizován z vrchní strany nebo z obou bočních stěn rekuperační jednotky. Důležité je podle návodu zkontrolovat, které otvory jsou určeny pro vstup a výstup vzduchu, a to z vnitřního i venkovního prostředí.

Podle konkrétní situace na stavbě, je možné vyměnit záslepky a hrdla pro připojení hadic, aby připojení bylo co nejjednodušší a rekuperační jednotka mohla být umístěna tam, kde potřebujete.

Předehřev pro případné mrazy

Před vstupem do rekuperační jednotky bude namontován předehřev pro případné dohřívání vzduchu ve velkých mrazech. Předehřev současně zamezí zamrzání výměníku v rekuperaci tepla.

Přesto, že jsme na začátku namontovali předehřev i hrdla na požadované místo přímo na rekuperační jednotce, nakonec jsme zvolili jiný postup a hrdla z rekuperační jednotky odpojili.

Nasazení rekuperační jednotky na stěnu

Díky tomu jsme mohli snadněji na hrdla nasadit izolované hadice z venkovního prostředí a po nasazení rekuperační jednotky na stěnu, již pouze hrdla k jednotce přišroubovat.

Dále bylo nutné připevnit na stěnu lištu, na níž je rekuperační jednotka zavěšena. Poté jsme mohli našroubovat hrdla na rekuperační jednotku a její prozatímní provizorní spuštění.

Ze spodní části rekuperační jednotky je vyvedena hadička pro odvod kondenzátu. Na její hrdlo jsme napojili standardní „pračkovou“ hadicí a tu připojili k sifonu.

Při montáži tepelného čerpadla jsme na stěnu vedle rekuperační jednotky umístili rozvaděč k čerpadlu a dalším potřebným zařízením a současně nechali jeden jistič pro rekuperační jednotku.

Jak jsem vybíral rekuperační jednotku Sentinel Kinetic Plus B do vzorového pasivního domu, čtěte v tomto článku. 

Jak se  používání jednotky osvědčí v praxi, vyhodnotíme po instalaci venkovních žaluzií, které zabrání přehřívání domu a dále po alespoň jedné sezóně užívání domu v praxi.

Překlady, věnec, překlady, věnec....BETON, BETON a zase BETON. Už i náš pětiletý syn viděl cement v obchodě místo prostěradel :-).

Dobetonováno,dozděno...V baráku konečně ani cihla.

Začali jsme nasazovat okna. Některé jsme si našli na bazaru v super stavu a za levno. Okna jsem očistila a mohli se usazovat. Hodně montážní pěny a je to, skoro na centimetr přesně. Mám opravdu šikovného chlapa. Sice není střecha, ale jsou okna a dveře...Je to skvělej pocit.

Po našem nadšení se dostavila otázka střechy. Objednáme, navozíme dřevo z místní pily. Pan majitel nám vyšel maximálně vstříc a dřevo prodal v cenové relaci, kterou jsme si určili. Měli jsme okolo 3 m^3.

Veškeré trámy, latě a fošny je potřeba natřít sajrajtem proti sajrajtům...Tak já skoro celý víkend stříkala dřevo a honzík ořezával trámy dle potřeby. trámy jsme nakonec na střechu dostali pomocí lana a našich svalů - ještě, že na to tahání jsme zvyklí. Byla to fuška, ale zvládnuto.

Ten víkend zbývalo udělat podlahu v prvním patře. Nakonec dřevěnou, pod dětským pokojem bude ložnice a tam hluk v noci nebude. Na trámy jsme připevnili OSB desky a na ně šel protihlukový 3 cm polystyren, na ten jsme pokládali desky dřevotřísky.

Huráá děti mají pokoj i s okny....po žebříku už se naučili tak je tam momentálně hraček jako by jsme tam už bydleli.

Na krovy jsme v neděli večer stihli dát ještě kontaktní parozábranu. V neděli 21:30 jsme měli co jsme chtěli stihnout. Venku pršelo a my byli schovaní v baráku...co víc si přát.

A tak sice už unavení a se ztrátou energie pokračujeme a podbíjíme střechu na přípravu na krytinu, ale o tom příště...

Jdou se shánět penízky na další část realizace.

Do teď mne baví pohledy lidí, když řekneme: "Stavíme si dům, ale jenom my dva - nikdo jiný nám nepomáhá, žádná firma, žádní brigádníci"....:-)

Tak ať se daří i vám... :-)

V květnu 2017 jsme se dostali do fáze přípravy pro realizaci podlah. Vše začalo důkladným úklidem a vynosením věškerého materiálu, nářadí a vlastně všeho mimo dům. Podlahy jsme kompletně vysáli průmyslovým vysavačem, vše připravili, abychom nemuseli nic přenášet nebo obcházet, zkrátka čistý dům. Přivezli nám podlahový polysteren EPS100, a tím vše začalo. Pokládka travala necelé 2 dny, výška polystyrenu byla cca nějakých 14cm a pozval jsem si na to raději odborníky, měl jsem jiné starosti.

Po pokládce EPS dorazili topenáři a na polystyren položili systémové desky podlahového topení s vedením hadice Giacomini pro rozvod podlahového topení. Po konzultaci o rozmístění nábytku vše profesionálně naistalovali což dokazují fotky.

Po pokládce podlahovky přišla na řadu velmi zásadní fáze lití anhydritové podlahy. Opět raději svěřeno"odborníkům", ale to nebylo dobré rozhodnutí. Podlaha přelitá, popraskaná, rámy oknen a štuky postříkány kapkami anhydritu.

Na náklady dodavatele vše vyřešeno, prasklina zalepena a vystužena ocelovými sponkami, přelitá výška podlahy vybroušená, polité prvky očištěné.

Mezitím topenáři zprovoznili tepelné čerpadlo a do podlahy zatopili, v domě bylo velmi příjemných 37 stupnů a společně s odpařováním vody z anhydridu tam bylo jak ve skleníku.

Když podlaha vyschla a vyzrála na stavbu dorazili podlaháři. Podlahu zbrousili, vystěrkovali a následně nalepili vybraný dekor kvalitního vinylu. Výsledek posuďte sami.

Starosta mám parcely ukázal, vysvětlil plány obce se zasíťováním pozemků a to že jsme první a můžeme si vybrat jakou parcelu chceme i jak velkou, co se týká ceny za m², ještě neprošla zastupitelstvem, ale loni prodávali za 100/m², takže paráda. Pro projednání naší žádosti o koupi pozemku zastupitelstvo schválilo cenu 250/m² včetně sítí. Tak zbývalo ,,pouze,, domluvit hypotéku, podepsat kupní smlouvu na pozemek a vyřešit co postavíme, to byl 03/2017 :-)

Mezitím jsem domluvil vrtání studny na klíč, i s papíry, jelikož v obci není zatím vodovod, ale plánuje se. Studna se vrtala 8/2017.

Kamarád je projektant, tak jsme se sešli a udělali návrh. Dům chceme postavit s dotací ,,Nová zelená úsporám,,. Posouzení jsme objednali u firmy Porsenna, kde nám udělali energetickou optimalizaci navrhovaného domu. Rozhodli jsme se pro pasivní dům, tak bylo potřeba udělat pár změn pro splnění podmínek (okna, materiály, ...) a mohlo se žádat o stavební povolení, které jsme dostali 12/2017.